INFINITE-LIFE.EUléčebné a sebepoznávací expedice do Peru

Vaše příspěvky


vyhnalik jozef ing.arch.

3. 2. 2015 17.56

Rad by som s vami spolupracoval na akejkolvek urovni...kde sa mozem s vami kontaktovat a upresnit veci mailom napr?

-

31. 1. 2015 17.55

Chcela by som z celého srdca poďakovať Petrovi, Martinovi, Adele, šamanom a celému peruánskemu týmu, ktorý sa o nás staral počas expedície do Peru v decembri 2014. Každý deň spomínam a som vďačná Univerzu, že ma zaviedol na tak krásne a úžasné silové miesta na svete ako sú práve v Peru. Je to niečo nádherné a len ťažko opisateľné! Je to niečo, čo by si mal každý vyskúšať sám na sebe. Hoci nie som dobrodruh, ako ma začínajú nazývať, učarovala mi hlavne džungla, jej krásna príroda, vodopády, tiež Andy, nočná obloha na púšti, samozrejme aj pobrežie Pacifiku a vlny oceánu. Zážitky z tejto cesty sú nezabudnuteľné. Mojou túžbou bolo oddýchnuť si od stresov (takzvaného dušežrúta) po celoročnom pracovnom vypätí . Vďaka, ako hovorí Peter, nenáhodným náhodám som sa dostala nečakane do krajiny, kde si moja dušička i telo riadne oddýchlo, načerpala som veľa ďalších síl a môj celkový duchovný rast obdržal silný impulz k ďalšiemu rozvoju. Som rada, že ma moja intuícia nesklamala, že som sa nedala odradiť reakciou môjho okolia, ktoré ma presviedčalo, aby som nikam necestovala a konala som v súzvuku želania mojej duši a intuície. Našla som si tu veľa nových priateľov, ktorých akoby som poznala celý život. No čo viac si môže človek priať... Ešte raz vrelé ďakujem a teším sa niekedy na ďalšiu expedíciu. Martina

Prosím uverejnite túto verziu môjho príspevku, nie

29. 12. 2014 17.55

Keď som šla do Peru na expedíciu, mala som v mnohých veciach už jasno. Kto som a prečo som na Zemi, s čím súvisí to, že je človek chorý, či neúspešný, prečo je to vo vzťahoch niekedy také ťažké... Dobrý základ poznania mi dala Škola dotyku Ducha a Duše, ktorú vedie v Bratislave kamarátka Katka. Práve v nej som poznala, že som duša, či duch, teda niekto nehmotný, nádherný a tiež nesmrteľný, že na Zemi zbieram skúsenosti, aby som čistá svojim originálnym tvorením prispela do prejavu celého vesmíru. Vedela som, že do Peru mám ísť. Nerozmýšľala som o tom, čo ma tam čaká, mala som jeden hlavný zámer, čo som chcela v Peru absolvovať – prekonávať svoje limity, aby som dokázala prekročiť svoj vlastný tieň. Pobyt v Peru nebol malým zásahom do môjho pokojného života. Bol to veľký zásah . Jednak som vstupom do džungle okamžite prišla o vymoženosti bežného sveta, čo ma zocelilo a jednak ma fyzicky a duchovne poriadne preveril. Veľmi sa mi páči ako je to zariadené na Zemi. Keď ešte človek nevie, že je dokonalý, alebo sa tak nespráva, príroda má pre neho pomoc. Dá mu k dispozícii silové zóny v nádhernej zemi, džunglu s vodopádmi, vysoké mocné hory, silou udierajúci oceán a byliny, ktoré vo vzácnom súzvuku dokážu ozvučiť – umocniť hlas jeho duše, či ducha a vyčistiť jeho energetické centrá. A on vďaka tomu dôjde k potrebným uvedomeniam, hlbokým vhľadom a postupne k sebe samému a k otvoreniu svojho nekonečného potenciálu. Čo sa stalo mne? K čomu som v Peru došla? Už počas prvého „večera s ayahuascou“ som vo vlastnom vnútri precítila akú silu má myšlienka. Keď mi prišla negatívna, myslela som, že to fyzicky aj mentálne nevydržím, to čo mi spôsobovala boli tak nepríjemné pocity pre moje vnútro, že som myslela, že lepšie by bolo umrieť. Naopak každá pozitívna myšlienka ma vystreľovala do blaženosti, akoby v spomalenom zábere som prežívala každučký nádherný detail. Rýchlo som pochopila aké myšlienky budem ďalej podporovať. Všetci autori kníh o sile myšlienky, či duchovní učitelia vôbec nepreháňajú, keď tvrdia, že myšlienky sú určujúce pre to ako sa máme. V teoretickej rovine som už x krát predtým počula, že sme láska, počas jednej z prvých večerných prác som však priamo vo svojom vnútri precítila Čo to znamená. Prišlo mi, že som láskou, v tej chvíli som necítila svoj hmotný základ. Bola som láskou, ktorá v sebe nemá mať nič iné než lásku, nič iné vo mne nemá miesto, nedá sa aby tam bolo dačo iné, prosto sa to nedá. Všetko čo je vo mne mám teda zladiť s láskou, má byť v každej mojej bunke, a ďalej všetko čo do seba prijímam aj vydávam nesmie byť ničím iným, len čistou láskou. Uvidela – precítila som sa povedzme ako gulôčka bez hmotného vyjadrenia, ktorá má nesmiernu radosť z vlastnej existencie, čistá ako nepopísaný list papiera, priehľadná vo svojej jemnosti až neviditeľná a pritom s tak jasnými kontúrami lásky, ktorá ju jediná tvorí. Nedá sa to lepšie opísať, na tú nádheru a pravdu v akej sa mi to zobrazilo akoby niet tých pravých slov. Za to viem, že kopec slov môžem už k dnešnému dňu kľudne vymazať zo slovníka, najmä tie hrubé, nízke, nečisté, neláskavé... Potom som pochopila v čom spočíva moja sila a že je po čriepkoch rozstratená vôkol mňa. V situácii kedy sa mi počas večernej práce vyjavovali desivé obrazy, zhluky mojich nečistých záznamov z prežitých životov, ju bolo treba dať dokopy a udrieť do tej černoty. Podarilo sa mi to poriadne až druhý deň, kedy som ju použila.. Použila som lásku a vedomie, že ňou som úderom priamo proti tej vynárajúcej sa černote. Černota po pár úderoch mizla až zmizla úplne. Štvrtý deň sa už neukázala a ja som mohla zažívať tie nádherné uvedomenia a hlboké vhľady. Precítila som napríklad čistotu svetelných bytostí. Keď si predstavíme čistotu ducha a ešte aspoň trilión krát  umocníme tú svoju predstavu, tak sme sa možno priblížili k tomu, čo je to byť čistý v ich prevedení. Bol to prenádherný pocit, pocit blaženosti a vďačnosti zároveň, že sú pri nás, že som ich hodná a že som ich mohla precítiť. Plakala som vďačnosťou a radosťou. Zatúžila som sa takou stať, môj nový zámer je jasný . V súvislosti so znovu objavením zdroja svojej sily a jej úspešným použitím mi došlo, že nemáme žiadne limity, ale vôbec žiadne! Ak sa teda nejaký ukáže je prejavom mysle – tej nečistej. Došlo mi, že úplne všetko môžem a viem ovplyvniť – vytvoriť. Môžem sa uzdraviť, ovplyvňovať - podporovať dobro na zemi, navštevovať iné svety, prosto zrealizovať všetky predstavy idúce zo srdca. Aj toto poznanie prispelo k tomu, aby som naplno precítila pocit absolútnej slobody a tým radosti. Ešte veľa vecí prebehlo a ujasnilo sa vo mne počas večerných prác. Keď som sa dostala k poznaniu - precíteniu plnej slobody, vtedy vo mne nastalo úžastné uvoľnenie až pocit víťazstva. V jednej chvíli som ju nielen pocítila, ale aj začula v speve našich šamanov, v tej chvíli som začala tlieskať a zvolávať „sloboda, vyhrali sme, víťazstvo, sme láska..“ – ostatní sa pridávali, tlieskali, tiež niečo zvolávali, smiali sme sa aj so šamanmi, radovali, cítili a vedeli sme, že sme urobili kus dobrej práce na sebe. Posunula som sa – oslavovala som tými najlepšími pocitmi vo svojej duši, teda v spojení so sebou a posielaním lásky celému svetu . Ďakujem našim vzácnym sprievodcom Peťovi, Donovi Felicianovi a Donovi Amadeovi, tiež celému organizačnému tímu, vesmíru a Katke, mojej učiteľke a priateľke. Expedícia 2014 - 12 Nina z Bratislavy

Jsem připraven poznat sebe sama?

21. 10. 2014 17.55

Cesta do Peru s Péťou mi přišla jako dar z nebes a navíc pro mě v tu nejvhodnější dobu. Už při zjištění této možnosti jsem věděl, že to nemůže být náhoda. Vše vycházelo jak má a ani vteřinu jsem nelitoval, že jsem se vydal tímto směrem. Každého cesta a prožitky na ní jsou individuální a jedinečné, nicméně vše dle mého pocitu směřuje k jednomu - odhodit strachy, myšlenkové a emoční zátěže, které s sebou nosíme a dostat se tak k primárnímu vědomí, našemu Já, poháněného láskyplnou životní energií, která, jsem přesvědčen, je obsažena úplně ve všem. Některá zjištění (nejen o mě, ale i o některých principech fungování vesmíru) však pro mě byla dosti náročná na přijetí a trvalo mi ještě několik měsíců po návratu, než jsem zpracoval nové fungování svého vědomí a odhodil všechny staré vzorce a strachy (třeba i z bytostí z jiných realit, než je ta naše hmotná - ano, i takové strachy najednou vznikly, se kterými jsem se předtím nepotýkal:)). Byl jsem nucen pochopit, že vše je vzájemně propojeno (nelze např. rozdělovat svět na materiální a duchovní - jedno by bez druhého neexistovalo), a že vnitřní vědomí lásky a věčnosti překonává a osvětluje všechny tyto strachy. Takže v šamanském výcviku se určitě dá dozvědět o sobě a vesmíru mnoho, je pak však na každém z nás, jak si tyto informace a prožitky zpracujeme, a jak budeme rozvíjet své vědomí dál. Nakonec se stejně dopídíme k závěru, že nevíme nic, ale to co je nám umožněno prožívat si zaslouží obrovskou pokoru a respekt. Určitě stojí za to učit se vnímat náš život skrze jasné vědomí bez iluzorních představ o sobě, o ostatních a o existenci vůbec. Pokud ve Vás tato touha po poznání silně rezonuje, tak jste připraveni a rozhodně cestu do Peru s Péťou doporučuji. Jeho dlouholeté bohaté zkušenosti a kontakty s úžasnými šamany Vám zajistí velmi kvalitní zázemí pro toto sebepoznávání. Stále děkuji jemu, šamanům a celé výpravě za to, co nám bylo zprostředkováno, a co jsme mohli společně prožít. Díky! Tom

Pro Kristinu

14. 1. 2014 17.54

Děkujeme Kristino za upozornění na technický problém. Už byl odstraněn. Nejčerstvější čtyři zážitky jsou právě ze dvou posledních podzimních expedic 2013. Admin

Myšák cestovatel :-)

11. 1. 2014 17.54

Děkuji Petře Tobě i vám všem, kteří nám zapomnětlivým spáčům tolik pomáháte a jste nám všem světly v těchto životech. Mnoho díky šamanu Donu Sergiovi, že absolvoval dlouhou cestu k nám do čech a použil své učení při léčebných meditacích. Mohl jsem intenzitu těchto seminářů zažít na vlastní "kůži" :-) Vám všem, kteří stále spekulujete a jste v těchto věcech dosud nerozhodní, tedy rozhodně vřele a z celého srdce doporučuji se podle vašich možností seminářů i jiných aktivit PCH bezestrachu zůčastnit. Opravdu "to" vše funguje a můžete si to sami na sobě "osahat" a prožít. Díky a přeji všem pevného ducha a bezednou dávku odhodlání k dalším krokům ke společnému sdílení a radosti. :-)

Kristina

8. 1. 2014 17.54

Dobry den, chcem upozornit na to, ze na tejto stranke sa nedaju otvorit vsetky prispevky z rubriky Zazitky z expedic. A vobec nepribudaju ziadne Vase prispevky od novembra. Preco????? Po expedicii v novembri nebolo zverejnene prakticky nic. Nerozumiem tomu, moze mi to niekto vysvetlit? Urcite su ludia po expediciach v Peru plny zazitkov a chcu sa o ne podelit. Tato stranka je snad "stvorena" na to aby ludi aktualne a objektivne informovala.....

Dita

20. 11. 2013 17.54

Nejkrásnější zážitky,plno dobrodružství a hlavně velké posunutí mé duše se odehrálo na expedici v Peru,kde si opravdu každý vyřeší co má a posune se o velká kus dopředu.Jsem vděčná a štastná,že jsem v Peru na expedici mohla být a moc všem děkuji.

květa

17. 11. 2013 17.54

Blesková cesta do Peru. Přijde manžel domů a říká manželce,tak jsem sehnal na poslední chvíli dvě místa na expedici do Peru s PCH,zítra odlétáme.. Manželka odpoví, no tak to já si ještě hodně rychle vyperu, a manžel říká, no já si beru perutě, letím na pivo a pak na kuťe.....

Dita

18. 8. 2013 17.53

Zdravím, pokud máte někdo zájem se seznámit ještě před odletem na expedici od 18.11. - 1.12.2013,pište na můj email: Dita.Vlastnikova@seznam.cz,i já se ráda předem seznámím.

Zuzka

20. 7. 2013 17.53

s láskou...
Děkuji Ondřeji... tyto informace jsou pro mě moc důležité... mám z vaší zprávy pocit - v jednoduchosti je síla... moc děkuji... určitě si to užiju... pokora... děkuji...

Ondřej

10. 7. 2013 17.53

Milá Zuzko, můj obsah batohu byl - karimatka, spacák (slabý), 3 trička, 3 kraťasy,jedny dlouhý kalhoty, jedna teplejší bunda, hyg. potřeby, spodní prádlo, pončo, čelovka, čepice, MP3, sandále a druhou obuv jsem zvolil pohorky. Nakonec se ukázalo, že nejlepší obuv (pro mě) do pralesa byly holinky, které jsem si tam pořídil na tržnici. S tímhle jsem vyžil v pohodě. Opravdu nemá cenu s sebou brát velké množství věcí, protože po 3 dnech vám to je jedno co máte na sobě :). Z Prahy do Londýna jsem letěl s easyJet, Londýn - Amstrdam - Lima s Air France. Ani u jedný jsem neměl problém s váhou batohu. Přeju vám krásný pobyt v Peru, máte se na co těšit! Adios :)

Zuzka

1. 7. 2013 17.53

Ahoj Ondřeji, chystám se do Peru a vůbec neváhám. Spíš mě zajímají takové praktické věci jak třeba jestli spacák teplý nebo tenký, s jakou leteckou společností se poletí kvůli hmotnosti batohu, jaké boty a tak. A díky za zprávu, která mě teď připoměla, jak moc se vlastně těším.

Ondřej

25. 6. 2013 17.53

Lék pro duši Zdravím všechny, co se zatím rozhodují, zda letět do Peru nebo ne. Moje rada zni určitě ANO. Lidé kolem, se mě často ptají, jaké to tam je, tak se jim to snažím vždy co nejvíce přiblížit, ale to není tak jednoduché. Musíte si to zažít vy sami. Co se týče bezpečnosti , PCH a jeho pomocníci se opravdu snaží a soustředí na bezpečnost celé skupiny. Přes den nás Petr provázel hustou džunglí, abychom se dostali na ty správná, silová místa a mohli se připravit na večerní práci s ayahuascou. Navštívili jsme také poušť a pobřeží. Díky ayahuasce jsem pochopil spoustu věci a ukázala mi tu správnou cestu. Jsem jí za to opravdu vděčný! Samozřejmě nesmím zapomenout na šamany, kteří vám také velmi pomůžou a odvedou důležitou práci. Obzvlášť jejich Icro (zpěv), byl pro mě silný zážitek. Doma teď neposlouchám nic jiného.. Mějte se krásně a přeji vám příjemné chvilky strávené v Peru minimálně tak jako to měl já . Adiós

jn

6. 5. 2013 17.52

Zde něco o schizofrenii, jak tu některé zmínily: http://www.youtube.com/watch?v=g2qSRfWjXEo

Janina

24. 4. 2013 17.52

Prosím moc kohokoli, kdo se zúčastnil expedice do Peru, jestli by se se mnou mohl spojit na můj email- Zuzi77cola@seznam.cz Posílala jsem už dotazy na uvedené oficiální e-maily, ale ještě mi nepřišla žádná zprávička, moc prosím ozvěte se mi někdo, kdo už v Peru na expedici byl, předem moc děkuji :)

Bolek

14. 4. 2013 17.52

Expedice mnohonásobně předčila mé očekávání a to jako potápěč cestující po celém světě jsem toho zažil skutečně hodně. Kromě nádherné přírody jsem měl možnost několikrát meditovat s šamanem a ayahuascou (čaj z liány). Ayahuasca mi kompletně změnila názor na svět. Jak by taky ne, když si prožijete "smrt na nečisto" tedy opuštění těla, v rozšířeném vnímání se i setkáte s mimozemskou bytostí a spoustu dalších překvapení. Ale asi nejvíce důležité je kompletní pročištění těla i duše a zbavení se zátěží z minulosti o kterých člověk někdy ani neví. Zbavuje to i jakýchkoliv dřívějších závislostí. Např. alkohol už jsem neměl dva měsíce a vůbec mi nechybí ani při společenských událostech. Naopak mám k němu vztah asi jako dvanáctileté dítě, tzn. že nechutná. Člověk má po návratu i jakoby rozšířené vnímání, více ho baví svět, je tedy plný elánu a energie. Doufejme, že tento stav vydrží co nejdéle.

Já Robinsonka

12. 4. 2013 17.52

Hlas džungle, šamanů a lián zněl jasně. Letenka do Limy byla zamluvená druhý den. Pak následovala fáze zkoušek. To temné síly se snažily zviklat mé rozhodnutí, jen moji nejbližší věděli, že je to marné. Celý život člověk hledá, hledá odpovědi na spoustu otázek , kolik klikatých cest jsem absolvovala a náhle přišla vize...ta cesta je přímořará a vychází ze srdce ! Ano, na letišti se sejdete přesně s těmi lidmi, se kterými to máte již předem domluvené . Má obava , že zavazadlo-batoh neunesu , se rozplynula hned po příletu do Limy. Zavazadlo se rozhodlo mě ušetřit zátěže , či vesmír mě zkoušel a tak jsem si bezstarostně s pár hadříky mohla užít celou expedici. Volná jako pták bez zátěže těla i mysli mně bylo dopřáno se plně věnovat sobě, svým prožitkům a zážitkům v místech, kde "lišky dávají dobrou noc " a občas " chcíp pes". Každý den byl vyplněn do posledního dechu, nepřeberný informační tok zaplňoval kapacitu mozku. Každý noční trip uskutečněný s Ayahuascou za citlivého vedení šamana nabýval neuvěřitelných rozměrů přesahujících chápání západního turisty. Každý den byl plný překvapení , zázraků a jen v tichosti a s pokorou jsme přijímali vše, čeho se nám dostávalo. Měla jsem pocit, že expedice trvala 2 měsíce, nikoli dva týdny. Nebylo NIC , co by nás jako účastníky vyvedlo "z míry" či jakýmkoliv způsobem "vykolejilo". Parta 8 žen a 8 mužů byla skvělá a velmi soudržná. Moje velké poděkování patří všem organizátorům Petrovi Chobotovi, Šárce,Alexovi,šamanovi Viktorovi a díky patří též mému osobnímu duchovnímu průvodci Slávkovi Chobotovi. Mé tělo se před měsícem vrátilo, ale má duše ještě brouzdá někde pralesem , kde jsem se cítila skutečně doma. S Láskou vás všechny objímám Maruška

Monika

2. 4. 2013 17.52

Lído mam podobnou zkušenost a problém. Ráda bych se s Vámi spojila napište mi prosím na hajska.m@email.cz

Danulka.j

1. 4. 2013 17.52

Milí přátelé, věřím, že se s Vámi setkám na expedici v říjnu a zodpovím si otázku kdo jsem . Moc se těším a věřím, že vše klapne. Těším se.

jirka

21. 3. 2013 17.51

zuzko buďte v pohodě, ona se konečná podoba skupiny vykrystalizuje někdy v září, teď je to ještě daleko. Dobré je když pak skupina začne komunikovat, někdy v září se objednají letenky a při odletu se většina skupiny sejde na jednom letišti a už je to jasné. Vždy se najde někdo kdo umí právě to co je v daný okamžit potřeba, takže vše proběhne hladce.

Pro Ludmilu - Zuzka

19. 3. 2013 17.51

zdravím Vás Ludmilo. Se zájmem jsem přečetla váš článek, chystám se letos na podzim do Peru, a nevím, jak je to třeba s letenkou, jak jste to řešila vy? Neumím anglicky a sama kdybych měla letět, určitě bych nedoletěla tam kam mám. Jde to přidat se ke skupině? Píšu Vám, protože jsme věkově blízké a asi jste na tom podobně jak já. Můžete mi poradit prosím?

Lida

15. 3. 2013 17.51

zdravim vsechny. Mam jeden dotaz? Co kdyz se nekdo po ceremonii s ajavaskou nevrati zpatky, ale pak se chova tak, ze se okoli jevi jako schizofrenni a v podstate neni schopen vratit se zpet do sveho zivota? Diky za odpoved.

Monika H

28. 2. 2013 17.50

Realizovat pobyt v Peru bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě.Úžasné zážitky, hluboké pročištění je velkým přínosem pro mě,ale i pro tuto planetu.Splnilo se my co my na srdci leželo.Po návratu mám pocit,že jsem dosud nežila ,pouze živořila.Uzdravil se my loket,prožila jsem pravou podobu lásky a probudily se ve mě ty nejcennější hodnoty.Jsem vděčná za skupinu se kterou jsem mohla tyto společně strávené chvíle prožít.Po celou dobu pobytu se nám všem dostávalo maximální a neúnavné pomoci po všech stránkách.Kdo se rozhodne absolvovat šamanský výcvik,získá penězi nevyčíslitelné hodnoty.Slovy ani nelze vyjádřit vděk jaký cítím za vše čeho se my dostalo.Ze srdce přeji každému ,kdo se rozhodne jít za světlem a děkuji celému týmu za láskyplnou pomoc.

Katka

19. 2. 2013 17.50

Ahojte, pobyt v Peru zahýbal pozitivně s mým porozuměním sobě samé a napomohl lásce k sobě samé a úctě k mým bližním. Začala jsem vnímat svět kolem sebe v pravdivějším světle a rychleji jsem se po návratu osvobozovala z vězení utvořeného z mých myšlenek, strachů, představ a přesvědčení. Také jsem se osvobodila i od velmi těžké energie, od prokletí, které mohlo blokovat třeba mou radost ze života. Uviděla a prožila jsem nádhernou přírodu: oceán, poušť, prales a procítila ji o to intenzivněji, protože jsme navštěvovali energeticky silná místa, které urychlovaly léčivý proces. Před pár dny se při samoléčení s mým otcem se mnou propojil posvátný strom, jehož kmen nás objímalo 13 lidí v Peru, a on se mi přišel připomenout v tomto pro mě důležitém okamžiku a nabídl mi svou podporu, sílu a léčení. Zázrak. Už před samotným pobytem v Peru jsem prožívala situace, které by mě, i kdybych nakonec do Peru nejela, určitě pozitivně posunuly v životě. V Peru jsem se pak cítila jako Alenka v říši divů, která proskočí králičí dírou. Nevěděla jsem sice přesně, co bude následující den, ale nevadilo mi to, protože program se stejně přizpůsoboval našim potřebám, a já jsem tak mohla prožívat dobrodružství, tak jako dítě, které každý den objevuje nový svět. Ayahuaska mi zřejmě už v Peru zostřila vnímání, vše jsem tam prožívala intenzivněji a cítila jsem život samotný. A před prvním vizuálním zážitkem jsem měla znamení, že vždycky jsem v Božích rukou. Po požití ayahuasky mi bylo trošku na zvracení, ale nakonec se tak nestalo, nerada zvracím. Je dobré být pozitivně naladěný předtím, než se Aya vypije a pozorovat vše jen jako film. Tato posvátná bylina pracuje stejně zřejmě tak, jak to potřebuje duše. .. Během pobytu se mi dostalo všeho, co jsem potřebovala z hlediska organizace expedice. Příjemné překvapení byla pro mě účast lékaře během celého pobytu. Pobyt pro mě nebyl fyzicky náročný a skupina lidí, se kterou jsem se tam sešla byla různorodá, ale celkem sladěná. Tak nějak jsme se asi sešli, abychom se vzájemně co nejlépe podpořili. Po návratu domů mně trošku trvalo než jsem se zase přizpůsobila domácímu prostředí, srovnávala jsem se s 6hodinovým časovým posunem, doma mi ty hodiny chyběly. 14 dní jsem pak byla nemocná, čistilo se mi fyzické tělo, ale přijela jsem s hlavou plnou zážitků, a bylo fajn, že jsem měla čas si to tak nějak doprožívat a utřídit.. Z Peru jsem se vrátila teď před vánocemi a ještě nyní si ty zážitky promítám. Asi je dobré po návratu z Peru na sobě pracovat (i když každý to může mít jinak), udělat si na sebe čas, vnímat sebe sama a život kolem sebe, vnímat své pocity, být bděli, protože právě tato bdělost vám pomůže učinit patřičné kroky, abyste změnili svůj život k směrem k hojnosti, radosti a všemu, co vaše duše potřebuje, abyste byli šťastní tady na zemi. Spojení s mým vyšším Já se pročistilo, začala jsem více vnímat své myšlenky, pocity, svou inspiraci a také více situace a lidi kolem sebe. Cítím, že mě pobyt v Peru posunul k plnějšímu prožívání života na zemi. Děkuji ti Petře a Šárko a Victore a děkuji všem účastníkům expedice.

Míša

18. 2. 2013 17.50

Drazí přátelé, mé rozhodování jet do Peru, nebylo příliš dlouhé. Asi 2 měsíce před odjezdem jsme se s přítelem rozhodli zkusit tuto cestu, něco nás volalo, něco nás k ní poutalo. Lákalo mě nejen poznání jihoamerického kontinentu, místních lidí a jejich kultury, tamní příroda, ale i cosi před cestou pro mě nejasného. Primárně jsem se nejela léčit, i když pár zdravotních obtíží mám, ale volalo mě srdce. Cítila jsem, že zde je možné zažít něco zcela neočekávaného, co může již navždy změnit můj pohled na svět. Petr vždy ve svých zážitcích zdůrazňuje, že důležité k tomu, aby člověk uvěřil, je důkaz a já, teď už to vím, jsem si pro takový důkaz jela. Tento důkaz jsem ke svému velkému údivu dostala neočekávaně hned při prvním ayahuascovém rituálu. Je těžké slovy poznat, co jsem zažila. Chtěla jsem poznat svět (universum) a jeho principy. Před očima se mi v průběhu jednoho večera ukázal jakýsi manuál k fungování universa, přicházelo mnoho vizí a vždy v určitou chvíli do sebe ty vize zaklaply jako kolečka v hodinovém strojku a bylo mi zcela jasné, co mi tím bylo řečeno. Na jakoukoliv moji otázku, jsem ihned znala odpověď. Byla jsem překvapena, dojata a blažená. Již v průběhu meditace jsem přemýšlela o tom, jestli tyto informace unesu, až se vrátím zpátky z rozšířeného vědomí do hmotné reality. Ze začátku to nebylo lehké, ale ayahuasca a šaman ví, co kdo snese a dle toho zážitky nadávkuje. Zvláštní bylo pozorovat relativitu všeho kolem sebe, nás, času a prostoru. Před cestou mé srdce toužilo, v průběhu první ayahuscové meditace se probudilo a od té doby cítím jak září. Po té docházelo při dalších obřadech v průběhu pobytu, již k takovému mírnějšímu dolaďování. Nyní, co se vše uložilo, toužím opět, dál na sobě pracovat, zjišťovat další podrobnosti, učit se. Nikde jinde jsem zatím, za svoje bytí, k tomu nedostala tolik prostoru jako v Peru s šamanem Viktorem a Petrem Chobotem. Všechny zdravím, rozhodujte se srdcem...

květa pro Luboše

13. 2. 2013 17.50

Milý Luboši, velice hezky Ti děkuji za Tvoje vyprávění z Peru, moc jsem si to přála slyšet.... a ono se mi to splnilo,přitom jsem s Tebou hovořila poprvé a naposledy pouze letmo v Praze,v Kongres.centru 21.12.2012,tak pracuje Vesmír!Ať se Ti všechno daří!S láskou zdraví květa

Ludmila

11. 2. 2013 17.50

Život má pro nás připravená mnohá překvapení a k některým dospějeme dříve a k jiným později. Na prahu 61 let mi přišla vnitřní pozvánka jet do Peru a bylo to tak silné vnitřní pnutí a puzení, že ho nešlo přehlédnout a ani uargumentovat. Kamarádky poukazovaly na nehezké komentáře na adresu Petra na internetu. Ovšem já ho zažila v létě s Donem Sergiem a na léčebných meditacích v Chorvatsku a neměla jsem pochybnost. Moje odhodlání a tlak mé duše bylo tak silné, že jsem se dokonce rozhodla nepodporovat nejsilnější jemnohmotnou bytost známou pod názvem Strach a záměrně jsem se nepojistila na cestu. To co mně přinesla tato cesta bych musela ve zdejších podmínkách odžívat čítám tak 10 let. Zrcadla odrazu toho co je ve mně i v druhých fungovala stoprocentně. Bylo nad slunce jasnější,že vše co jsem zde prožila a koho potkala mělo svůj hluboký smysl. Petr vybíral místa s velmi silnou a čistou energií a tak mohla ayahuaska a šaman a duch místa v interakci s mojí duší a tělem vynášet na povrch mnohé skryté" poklady" a ukazovat nezměrné možnosti bytí. Ne všechny zážitky byly radostné, leckdy jsem byla pocitově napadrtˇ. Nepomáhalo mi ani vědomí toho, že je to tak pro mne správně. Naprosto nezapomenutelná byla poušt´ a džungle. Teprve tváří tvář v džungli jsem začala vnímat tento prostor jako nádhernou živoucí Bytost. Zavřu oči a jsem tam opět. Vrátila jsem se zpět týden před vánocemi a díky vyčištěným všem tělům, vnímala jasněji a ostřeji než dříve. Vzorce chování mých blízkých i známých jako by samy vystupovaly a stávaly se plastickými. Jsem zdravější, radostnější, klidnější a bohatší o mnohé zkušenosti a prožitky. Do života mi přicházejí lidé živí i ti z druhého břehu a umožňují mi uzavírat s nimi nedokončené záležitosti. Vše se narovnává a uhlazuje. Děkuji ti Petře i Šárko za všechny zážitky. Lidičky nebojte se a dopřejte si tento sebepoznávací a sebeozdravný zážitek. Už tedˇvím, že jsem v Peru nebyla naposledy. S láskou Ludmila.

Marketa

11. 2. 2013 17.50

Nevim, jak mam zacit, nikdy jsem na psani nebyla, ani v Peru jsem si nic nezapisovala. Nerikam, ze mam skvelou pamet, spise naopak, ale nechut k psani mam odmalicka. Jak jsem vubec prisla na to jet do Peru. Proste me tam neco silene tahlo, videla jsem nejaky dokument od Viliama Poltikovice a proste jsem vedela, ze tam musim. Vygooglovala jsem si “expedice Peru” a narazila na webove stranky Petra Chobota. Pred odjezdem jsem mela smisene pocity, protoze jsem nikomu z rodiny nemohla rict kam jedu, proto jsem si vymyslela, ze jedu na pobyt s jogou, sice vsichni vrteli hlavou, proc na jogu do Peru, ale po case me nechali na pokoji. Takze jake bylo Peru? Ze zacatku zvlastni, ocekavala jsem trochu neco jineho, ale brzy jsem zjistila, ze nebudu nic resit a proste pujdu s proudem. Po prvnich ayahuaskovych obradech jsem mela tendence se porovnavat s druhymi. Hodne lidi ze skupiny se cistilo, zvracelo, prujmovalo, melo krasne nebo naopak velmi nehezke zazitky, dostavali se do minulych zivotu, astralne cestovali, setkavali se svetelnymi nebo temnymi bytostmi , a mi se nic takoveho nedelo, bylo to sice prijemne, ale to zazivam i kdyz medituji doma. Jsem umelecky zalozena, a proto jsem si myslela, ze se nejenom budu spojovat se svym bytim, ale budou ke me prichazet originalni vize a ja pak budu mit plno nametu k malovani. Ne, ze bych toho nejak moc malovala, ale byla jsem si jista, ze me to prinuti byt vic aktivni. Jenze ja nevidela vubec nic. Rikala jsem si, ze jsem nejaka divna a ayahuaska me proste nechce. Asi po patem obradu a konske davce aji se to zmenilo a ja se zacala spojovat s absolutnem, bylo nadherne citit, ze jsem soucasti vseho, citit a byt nekonecnou bezpodminecnou laskou. Kazdy to ma opravdu jine. Take jsem slychavala nadhernou hudbu, uplne jinou, nebeskou, andelskou, slovy se to neda popsat, protoze jsem do te doby nikdy nic takoveho neslysela. A to jsem ve hmote hudebne uplne hlucha. A tady jsem byla soucasti bozskych koncertu. Nektera mista, ktera jsme navstevovali byla napohled uplne obycejna, ale mela obrovskou silu. Proto by clovek nikdy nemel soudit knihu jenom podle obalu. Take jsem celou dzungli prosla jenom v polobotkach (Frantisek v sandalech), ale ja vysoke boty ani nemela, neobtezovala jsem si vzit ani zadne prasky a jine blbosti, protoze jsem vedela, ze se mi nic nestane. Sice nektere podminky byly dosti tvrde, ale na druhe strane prislovi, co te nezabije, te posili je pravdive. Tym Petra Chobota i sam on byl skvely. Vzdy bylo co jist, pit, strava byla jednoducha, ale cerstva a velmi chutna. Jsem nesmirne rada za pratele, ktere jsem potkala , protoze uz budou navzdy v mem srdci. Jsem vdecna, ze se mi otevira cesta pravdy, musim na sobe jeste hodne pracovat, ale to mi dneska uz nevadi. Proste ve zkratce, Peru byla ta nejlepsi “dovolena” jakou jsem kdy mela i kdyz jsem si to ze zacatku vubec nemyslela. Preji Vam vsem hodne lasky, svetla, smichu a zdraveho selskeho rozumu, samozrejme propojeneho s otevrenym srdcem : )

Alexandra

9. 2. 2013 17.51

Alexandra podruhé-pokračování ve zkratce po 3 měsících: pocity jsou fajn....... vykoupete se, něco odložíte a něco zůstane a pak zjistíte, že vás to zase volá......a je potřeba pokračovat. Ano, je to cesta s hranicemi, které si určujeme sami. Pokud je život na této planetě trenažérem, tak návod k použití a jeho pochopení zvládám i díky Peru a všemu, co k tomu patří. Můžu meditovat kdekoli, ovšem takový skok-posun se mi nepodařil udělat za celý můj život v tomto těle. Kdo se má probudit, tak to dokáže i bez Peru. Otázka je, jak dlouho chce čekat? Ani já jsem před Peru 1 nevěděla, co mě čeká. A nevím to ani před Peru 2. Kam se dostanu a kam natáhnu ty hranice. Cítím se ale svobodnější.....pozoruji sebe i okolí s větším nadhledem. Srdeční čakra je úžasný stroj...... zdá se, že už nejsem takovým kritikem a jsem schopna se víc přijmout a vcítit i do ostatních bytostí. Těžko popsat, co vás může v Peru potkat. Rozhodně se nevrátíte zpět s prázdnou. Ano, je to i o odpovědnosti, o překonávání sama sebe, je to o komunikaci na nespočetných úrovních bytí............ a je to o lásce, o lásce v tolika podobách, že vám to vezme dech a máte závrať a prožít si to a dovolit je těžko popsatelné......ta láska v našem lidském poznání je tak omezená, vtlačená do našich krabiček a pokud neodpovídá směrnicím, jsme bezradní, smutní, nešťastní.........když si dovolíme letět, otevřeme se .....a láska je všude .....přeji všem, kdo touží létat, ať naberou ten správný směr...... Děkuji:-)

Vladimír

7. 2. 2013 17.51

Výlet do neznáma. Ten kdo chodí na meditace s Petrem tak se určitě setkal s jeho pozvánkou možnosti jet na expedici do Peru. Stalo se tak i mě. Ponejprv jsem váhal a počítal, co by to mohlo stát, ale asi po týdnu od prvního okamžiku uvažování, co kdybys jel, padlo rozhodnutí. Jedu do Peru! Neznalý řečí i toho cestování nebylo tolik mě od této volby nic neodradilo. Abych ještě uvedl jednu z rozhodujících záležitostí proč volba padla, tak to jsou moje zdravotní problémy a vize nové možnosti je odstranit nebo alespoň zmírnit pomocí šamanských metod. Kde to v Čechách můžeš zkusit. A jelikož jsem trochu "jiný", zájezd s náplní klasické cestovky bych asi "nevydejchal" ani kdyby se jelo do Peru nebo Mexika. Tady prostě a jednoduše uzrálo rozhodnutí a dnes vím, ale věděl jsem to už i tehdy, že nebylo náhodné. Nebudu se dále rozepisovat o celé cestě a co se při ní udávalo, bylo by to zřejmě na několik stran, jen se budu snažit vystihnout to nejdůležitější co mi cesta dala a co splnila. Začnu sice jedním negativním, ale to připisuji své lenosti, i když jsem to přežil, tak mi chyběla schopnost se domluvit španělsky. Opravdu chce to málo, ale nesmí to být nic. Nyní již shrnu věci týkající se organizace a cestování. Zpočátku byly určité pochybnosti, co čekat hlavně z negativních článků a názorů lidí, kteří Petra neznají, prostě na to zapoměň a řiď se svou intuicí, je to jinak. Na zařizování tam Petr má svůj tým a ten věděl co má dělat při všech Petrových požadavcích. Všeho bylo dostatek a vše bylo zajištěno, počítej ale s podmínkami, že jedeš na expedici do neznáma (tajemnem) a ne na expedici s přesným itinerářem s tím se rozluč. Místa na která se dostaneš a co na nic můžeš spatřit, slyšet o nich vyprávět a zažít, však za to stojí, na ta by jsi bez Petrových znalostí nenarazil. Akorát toho času bylo málo, myslím tím pouhých 14 dní v Peru. Zážitky si zde vytváří každý sám za sebe, ale počítej s tím, že jsou silné a nepřenosné na lidi i jiná místa, děje se to pouze tam a v tobě. Co mi tedy zážitky a ostatní dalo? To, že to byla dobrá volba, ničeho nelituji, to, že dnes Vím, např. když jsem v minulých dnech sledoval video z pralesa s Petrovým výkladem, ty věci jsem měl v sobě taky a věděl o nich! Co se týká nemoci, tak vím, že mi šaman určitě pomohl , jenom musím ještě dolaďovat některá negativa, ale s tím se musím vyrovnat sám, prostě západní civilizace má svá velká negativa a ty ve mě stále ještě určitým způsobem přetrvávají a ničí něco nastoupené. Ale jak jsem již řekl to je můj úkol. Tak to by asi bylo ode mne tak trochu mých pocitů z Perú, Zážitků hodně, vše jiné a tajemné. Uvažuješ-li o cestě za neznámem, naplněním, přeměnou, vyléčením (alespoň zlepšením) a tajemnem, jeď a vytvoř si svůj pohled a i ostatní určitě přijde. Vlsdimír.

pro Jiriho

28. 1. 2013 17.49

Na svem PC jde stahnout citlivost obrazu....oci tak neboli,a je to prijemnejsi...Iveta

Novým dobyvateľom Peru

21. 1. 2013 17.49

Ako malý chlapec som sa rád hral s kaleidoskopom – kužeľom s pestrofarebnými sklíčkami, ktoré presýpaním vytvárali stále nové obrazce... Kaleidoskop rástol so mnou a odvtedy sa viac krát rozsypal starý obraz sveta v ňom a poskladal sa do nového. Pobyt v Peru s Klasikom & his shamanic boys je pobytom vo veľkom otáčajúcom sa kaleidoskope... Je to pre tých, ktorí to chcú zažiť. Je zbytočné všestranne investovať a potom zúfať nad preskupením mozaiky tvoriacej v našom vedomí tento akútny vesmír... Ajahuaska? Nikto nemôže nikomu povedať, o čom bude JEHO ajahuaska. Jedinou spoločnou témou svedectiev ajahuaskových začiatočníkov je čistenie na fyzickej úrovni. Z toho by sa mohlo zdať, že ajahuaska je o hovne, ale nie je to pravda. Je to len preto, že o hovne sa hovorí nekonečne ľahšie ako O TOM, O ČOM TO BOLO. Pred pobytom som rýchlo skonzumoval niekoľko kníh o ajahuaske, ale napriek pestrosti mojich zážitkov v nich nebolo nič z uvedeného v knihách. Rady? Všetky vonkajšie nedostatky, ktoré v konkrétnom okamihu sťažovali život dobyvateľa Peru, sa po čase rozplynú... Už ma neštve, že som vláčil zbytočné rárohy uvedené v zozname potrebných vecí, že som často nemal prístup k veľkému batohu a tak som absolvoval džunglu v sandáloch, že som sa v rámci organizačného chaosu neokúpal v nebeskom vodopáde pár krokov odo mňa... Po návrate je to fuk. Po návrate ide o to, či budem pokračovať v kvantových skokoch svojho vedomia alebo budem pracovať na znovuzahrabaní sa do svojho starého sveta. A ide o to aj pred návratom, ide o to stále... Chcem zmenu alebo nechcem zmenu? – to je základný kameň na ceste dobyvateľov Peru. Strach zo zmeny, z nutnosti pustiť staré veci je len neuvedomením si, že vždy dostanem viac... Čo je hojnosť alebo sex prežívaný cez solar proti hojnosti a sexu žitému cez srdce? Nič. Môžem si uvedomiť, že opúšťanie doterajších „istôt & hodnôt“ je opúšťaním totálnych ilúzií smerom k pravdivejším a užitočnejším poznatkom o živote a realite. Vízie? Ajahuaska je zväčšovacie sklo.... a ona vlastne neexistuje, si tu len Ty, Vedomie a vňom príbeh. Áno, môžeme zažiť aj šok z odhalení, pretože sme zvyknutí dokonalú nahotu zakrývať handrami myšlienok. Sme často hrdí na svoje perie, na svoju vymyslenú totožnosť... a pri dobývaní Peru môžeme zažiť, že nie je podstatné, aké máme perie, ale z ktorej strany klietky sa pozeráme. Ak ti lezie na nervy každodenný komunál a celý ten úžasný moderný multileveldebilizmus a cítiš potrebu dostať sa „von za seba", rozšíriť sa za svoju doterajšiu totožnosť a túto ustráchanú skrčeninu znovu roztiahnuť do priestoru blaženosti – potom ber kufre a hybaj do Peru! Sursum corda! Explodovať, rozšíriť sa, rozkvitnúť, rozvoniavať, roztancovať sa... Je to len na tebe - si tu len ty... a to ako sa rozhodneš. Pozri sa na starcov: koľkým z nich svieti z očí svetlo, koľkí z nich sa usmievajú, lebo poznali blaženosť bytia - božského bytia, v objatí ktorého uschli, pretože sa mu neotvorili. Ako muchy za sklom, ktoré sa nedostali von... von zo svojej falošnej totožnosti. Dobývanie Peru je o hraniciach. O hraniciach v nás, pretože iné neexistujú. Dobývanie Peru je o tých, ktorí sa cez ne dostali (nakoniec je jedno či blaženým letom alebo krvavým vnútorným bojom) a o tých, ktorí ostali stáť pred nimi. Bez ohľadu na to, v ktorej časti neba sme si urobili peklo a či sa považujeme za duchovného začiatočníka alebo konečníka, všetci máme rovnaké šance na akýkoľvek skok do našej skutočnej identity... všetko je tu, milióny bytostí stoja pri nás, ale my musíme urobiť ten krok... My sme tými hranicami & Žiadne hranice neexistujú (Klasik, 1996) Šťastnú cestu! Fernando

Jarda K.

7. 1. 2013 17.49

Zdravím vás mí světelní kamarádi! Rád bych vás touto cestou poprosil,o přímí kontakt na Petra Chobota. mail stačí. Pokud s tím samozřejmě bude Petr souhlasit. Moc rád bych studoval Amazonský systém KARPAY. Přeju hezký den,plný světla a lásky!!! Kolín Jaroslav Zlínsko 606844755

expedice/irma

6. 1. 2013 17.49

Ahojky, prosím ozve se mi někdo, kdo letí letos s Petrem do Peru? Díky ir.maz@seznam.cz Hezký den všem Irma

Jirka

25. 12. 2012 17.48

Na tomto webu došlo ke změně zobrazení. Na bílém podkladu je písmo světle zelené a velmi špatně čitelné. Dost to namáhá oči a pravděpodobně se to nedá moc dlouho číst, alespoň já to nevydržím. Škoda. Dříve to bylo úplně v pohodě, pokuste se prosím změnit zobrazení. Ostře bílý podklad a slabě barevné písmo bohužel není to pravé. Děkuji

Vyléčení v Peru/Elis

27. 11. 2012 17.48

5.10. 2012 jsem si zašla na preventivní kontrolu na gynekologii,přestože jsem tento rok vůbec neměla v plánu tam jít, ale vzhledem k tomu,že jsem se chystala 28.10. na Expedici do Peru ,podstoupila jsem gynekologické vyšetření. No světe div se,ale lékař konstatoval,že mám větší cystu na levém vaječníku a moc se mu to nelíbilo. Věděl,že mám odcestovat a ptal se na datum návratu .Odebral mi krev a řekl, že mě určitě chce vidět po návratu z Peru. V duchu jsem si říkala, že s tou cystou taky nadělá. V peru jsem zvládala vše, co se týká výšlapů, práci se šamanem a vše, co k tomu patří a na cystu jsem si ani nevzpomněla. Jeden večer po práci se šamanem jsem si ve spánku uvědomila,že se v podbříšku něco děje a byla to nespecifická bolest možná takové pálení ,ale byl to jen malý moment,po kterém jsem musela jít na WC. Dne 14.11. po příjezdu domů jsem navštívila gynekologa,který mi s úsměvem oznámil,že cysta už tam není ani nic podobného a že celá oblast je čistá :) To je pro mě bonus z Peru. Ta další část,která je pro mě mnohem větším přínosem je velká práce na sobě a přetrvává i nadále po mém návratu z Peru:) Jsem moc šťastná, že jsem za tento svůj život udělala něco velkého pro sebe, a rozhodně to stálo za to. Děkuji všem,co mi byli přínosem – P.Chobotovi,Šamanovi Viktorovi,Šárce , celému personálu a také celé naši skupině,ze které vznikla super partička,která se podporovala a věřím, že naše vzniklé přátelství přetrvá i nadále:) Děkuji za to,že jste:) Elis

Je to jen takový pocit?/Alexandra

15. 11. 2012 17.48

Je to jen takový pocit? Do Peru jsem odjížděla s odhodláním proniknout do tajemství šamanismu, naučit se techniky, kterými bych mohla obohatit svou práci. Měla jsem připravené otázky, na které hledám odpovědi už dlouho. Kdo jsem, kam jdu a proč, jaký má smysl přebývat na tomto světě, proč se bojím ufo a proč mám pocit, že mám v pravé mozkové hemisféře voperovaný čip anebo proč mě občas bolí bedra a proč se s některými lidmi neshodnu? Věděla jsem, že projdeme očistnými technikami s liánou ayahascou v rukou šamanů. Myslela jsem si, že jsem připravena. Práci Petra a jeho týmu jsem do té doby neznala. Pouze v létě jsem byla na dvou seancích se šamanem Sergiem a ty mě docela nadchly. Od kamarádky, která již v Peru byla dvakrát, jsem dostala další informace. Tolik realita před Peru. Jsem zpět, jsem u svých blízkých, se kterými sdílím tento život. Jsem doma i když doma jsem byla i v Peru. Kde je doma? Myslela jsem si, že tam, kde prožíváte životy se svými blízkými. Takže já jsem měla doma na několika místech v Peru. A nevracelo se mi do současného domova lehce. Kus srdce mi zůstalo v džungli, jeskyni, v horách, vodopádech, u oceánu, v universu. Patří i tam. Práce, se kterou jsem se díky Petrovi Chobotovi, šamanu Viktorovi a ostatními členy jeho skvělého týmu setkala, mi umožnila vstoupit do nových světů a zároveň si uvědomit ten svůj vlastní, současný. Zjistila jsem, že nejsem sama, že můj vnitřní život je nesmírně bohatý, že můžu komunikovat s jinými lidmi i zvířaty bez mluvení, že se můžu napojit na svět rostlin, že můžu vidět a prožívat roztodivné životy, že se můžu dozvědět více o tom, kde jsem žila a proč dnes dělám to, co dělám, proč mám vztahy s druhými, jaké mám, že jsem obohacena bytostmi, které jsou kolem mě a chrání mě, hovoří se mnou a jsou připraveni mi pomoci, požádám-li je. Některé prožitky byly velice silné a vystrašily mě, některé zase nesmírně krásné, blažené. Pocítila jsem, jak se otevírají energetické centra, čakry, jakou sílu mají, jak dokáže vibrovat tělo. Uvědomila jsem si, že mozek je neuvěřitelný přístroj, se kterým se musím teprve naučit pracovat. Pocítila jsem během práce v Peru, jak se aktivují různá centra v něm. I po návratu změny pokračují a je zajímavé sledovat dění ve svém vlastním malém počítači, mozku. Sledovat své chování i reakce okolí…..to je opravdové dobrodružství. Je pozoruhodné cestovat vesmírem, je nádherné spojit se s něčím, co ve vás vyvolá božský a absolutní klid, je ovšem také hrůzostrašné setkat se tváří v tvář se svými strachy. A je zajímavé sledovat, jak někdy až jednoduše a komicky se jich zbavujete. Postupnou očistou různých úrovní svého bytí se cítím omlazená, s novým nábojem do života, nasměrovaná s novým smyslem, proč jsem tady. Spousta otázek přichází, ale tentokrát i s odpovědí. Učím se klást otázky a učím se rozeznávat odpovědi na ně. Učím se léčit jinak a je to nádherný pocit. Ani jsem nevěděla, že mě to tak nadchne. Učím se pokoře, protože práce se šamany to je velká škola. Byla to houpačka a kolotoč se vším všudy. Očistu provázelo i zvracení, řidší stolice, častější močení, občasné nechutenství. Dieta byla skvělá. Čerstvé ovoce, zelenina, rýže, ryby a voda. Zhubla jsem asi 3-4 kg aniž jsem to měla v úmyslu. To, že jsem nevěděla, kde se budeme za chvíli nacházet, natož, kde budeme spát, to, že jsem mohla zažít meditace na tolika kouzelných místech, být dítětem, které hltá doslova každé poznání jako mimino sající z matčina prsu, to, že jsem se zase víc poznala mě utvrdilo, že jsem žila současným okamžikem, tady a teď a nic nebylo jako…… Děkuji všem a Tobě, Petře, zejména. Za tu nádhernou procházku, za ten sen, který jsem mohla prožít. Za tolik zázraků, které jsem mohla zažít. Vím, že jsem na cestě, která má smysl a směr, potřebovala jsem se ve spoustě věcí ujistit a odpovědi jsem získala. I když jsem byla naprosto rozložená, rozpuštěná, mé ego už snad někdy ani nemohlo existovat, začala jsem se pak nějak znovu skládat. Kousky mozaiky do sebe začaly zase zapadat, jen struktura se změnila. Pravděpodobně se bude měnit neustále, protože změna je život. Děkuji za ten pocit všeobjímající lásky, děkuji za podporu, ochranu a poznání, kterého se mi dostalo. A tak si říkám, byl to jen takový pocit, to, co jsem mohla prožít? Je to jen pocit, to, co nyní prožívám? Díky celému týmu za bezva management a těším se na další dobrodružství. Alexandra, účastnice expedice říjen-listopad 2012

Michaela

10. 9. 2012 17.47

Zdravim Vas vsechny a pani Evu.B.Precetla jsem si Vas komentar,je to uzasne.Ja jedu na expedici v rijnu,moc se tesim:-)Krasny den preji vsem M.

gabucha

29. 7. 2012 17.46

zdravím.:) chcela by som vedieŤ, ako sa možem dostať ku plodom z palmy mauritie? :) Ďakujem..:)

Šáma

27. 6. 2012 17.46

Nemám příspěvěk ohledně pobytu v Peru, ale ohledně meditace v Olomouci. Na závěr se mi zjevila tvář Krista. Byla krásná, měla na hlavě tmavorudou kápi lemovanou asi 0,5cm širokou zlatou obrubou. Přiblížil tvář k mojí a tělem jakoby nalehl na moje tělo. Nebylo v tom nic sexuálního. Potom jakoby naše těla splynula v jedno..."Ty i já, jedno jsme" Zaplavila mě vlna štěsí a radosti. Dávám to sem v souvislosti s rozhovorem PCH o šamanovi, který kontaktuje s Kristem. "Cesty Páně jsou nevyzpytatelné" :-)

Libor

19. 4. 2012 17.46

Rád bych podpořil v odvaze především ty, kteří nejsou nijak spirtuálně založení a pocit, že budou na druhé straně zeměkoule zažívat nějaké transové stavy je může trochu děsit :) Já jsem se rozhodl jet na poslední chvíli, ani nevím pořádně proč a co jsem od toho čekal. Přečetl jsem sice pár knížek alá E.Tolle, Coelho atd., ale nikdy jsem nemeditoval a spiritualita mi nic neříkala. Přistoupím rovnou k obřadům, ten první byl můj nejkrásnější zážitek v životě, hned ten druhý byl můj nejhorší zážitek v životě. Většinou druhý den po obřadu mi docházelo, co mi pomocí vizí v jakémsi transovém stavu bylo sděleno. A rozpoznal jsem, že ty velmi drsné výjevy měly velmi očistný účinek. Nemá cenu rozebírat, jak to účinkuje, v jakém tempu, co se zjevuje apod. Každý to má individuální a každému to dá, přesně to, co potřebuje. Na závěr bych přirovnal změny, které se ve mně odehrály asi ke stavu, kdy jsem byl 30let pod vodní hladinou a najednou se vynořím a můžu konečně svobodně dýchat...

Eva G.

30. 1. 2012 17.45

Petře,od prvního setkání na některém z Tvých seminářů, jsi ve mně vzbuzoval důvěru, prožité meditace pod Tvým vedením jsou pro mě nesmírně hluboké.Po Tvé zmínce o možnosti cesty do Peru, jsem věděla, že tam chci a že to můžebýt csta k mému uzdravení z leukémie.Vrátila jsem se v dubnu 2011.Poznání nových přátel v rámci naší skupiny, krásných domorodých lidí, přítomnost šamanů, návštěva silových míst v rozporuplné peruánské přírodě.To je nezapomenutelné.První "setkání" s Ayahuaskou byl nepředstavitelný zážitek, uvědomění si její intligence,mít možnost nahlednout sama do sebe, prožít tu ohromnoou sílu a jednotu se vším...Také děkuji za nesmírnou obětavost a podporu nejen šamanů, ale celého Tvého týmu, za jejich starostlivost.Děkuji Ti za energii a pomoc, kterou jsi mi věnoval, za mírnění bolestí, které mě provázely.Po návratu domů jsem si uvědomila, v kolika ohledech jsem dokázala překonat sama sebe...Díky... Nejde mi nezmínit se ještě o nádherném týdnu v září 2011 v Chorvatsku.Pro mě to bylo pokračování z Peru.Při ayahuaskových obřadech v Peru se mi ukázala spousta cest.Některým jsem vůbec nerozumněla a při meditacích v Chorvatsku se mi informace sbíhaly,doplňovaly.Docházela jsem k novým poznáním, sdílením,setkáním.Nádherné - děkuji.Můj život se pomali mění, děkuji všemu a všem, kdo mi pomáhají...Petře, přeji Ti jen to, co chceš Ty sám...

Eva B.

3. 12. 2011 17.45

Petře díky! Po návratu z Tvé letošní expedice do Peru žiji nový život. Po Peru – život jak „rajská zahrada“, před Peru těžký boj (se svým zdravím, s okolím i sama se sebou). Nevím přesně jak jsi tu moji proměnu mohl dokázat, ale existuje a je trvalá. Vrátila jsem se letos v dubnu a čekala, že se vše postupně vrátí do "starých kolejí". Není tomu tak, naopak se vše u mě i v mém okolí dále vylepšuje a optimalizuje. Já vím, že se svojí skromností řekneš, že to šamani, „ajavaska“ a světelné bytosti . Šamani a všichni „lidičky“ kolem Tebe byli na expedici moc důležití (a úžasní!), ale Ty jsi celý proces naší proměny řídil, Tobě jsme stoprocentně věřili. Díky za vše co nám všem, kteří Ti věří dáváš - za Tvůj úžasný přístup, za všechny formy dodávané energie, za prožitky na meditačních seminářích (nejen z meditací, ale i ze setkání s úžasnými lidmi), za meditace na dálku, za fotky, za nahrávky meditací - za všechnu Tvoji práci pro optimálnější život na naší Zemi.